„Mám rychlý dotaz, kolik vody mám denně vypít?“
Na tento rychlý dotaz není rychlé odpovědi. Optimální hydratace pro podání maximálního sportovního výkonu je stejně důležitá, jako jakýkoliv jiný aspekt výživy.
Jak naše tělo využívá tekutiny?
Nejméně polovinu našeho těla tvoří voda. Většina vody je ve svalové tkáni a krvi. Každý den ji ztrácíme dýcháním, trávením, vylučováním a potem – což je ten nejvýznamnější způsob, který si dále přiblížíme. Při fyzické aktivitě, jako je například běh, pálíte kalorie a vytváříte teplo ve svalech. Toto teplo musí být odvedeno z těla ven.
Jak k tomu dochází? Během běhu je teplo, které vytváříte, odváděno krví z tělesného jádra těsně pod povrch kůže. Teplo aktivuje potní žlázy, které pak na pokožku vyloučí pot. Jak se pot odpařuje, dochází k ochlazování krve těsně pod pokožkou. Tímto způsobem tělo reguluje svou teplotu.
Pokud teplo produkované během není odváděno z těla ven, může dojít k tzv. nemoci z přehřátí se závažnými následky. Ovšem čím větší pocení se, tím větší ztráta tekutin a tím větší riziko dehydratace.
Jak vzniká pocit žízně?
Při pocení se ztrácí tekutiny z krve. Krev se tak stává hustší a má například vysokou koncentraci sodíku. Tím dojde k nastartování mechanismu žízně a vzniká potřeba pít. K uhašení tohoto pocitu je nutné doplnit tekutiny a obnovit normální hustotu krve. Bohužel pro sportovce není tento pocit spolehlivým ukazatelem. Žízeň může být otupěna tréninkem, nebo potlačena vůlí. Proto je nutné hydrataci plánovat a začít pít dříve, než se dostaví pocit žízně. V okamžiku, kdy mozek začne signalizovat pocit žízně, může hmotnost klesnout o 1% díky pocení se. Ztráta 1% tělesných tekutin znamená, že srdce musí zrychlit svou činnost o 3 až 5 tepů za minutu (Srdeční frekvence v průběhu výkonového zatížení velmi aktuálně vypovídá o úrovni trénovanosti. Pokles srdeční frekvence při srovnatelném tréninkovém zatížení je známkou zlepšení výkonnosti). Zvýšení tepové frekvence naopak indikuje zhoršení výkonnosti. Ztráta 2% hmotnosti již odpovídá definici dehydratace a ztráta 3% významně zhoršuje vytrvalostní výkon. Dehydratace způsobuje zhuštění a zmenšení objemu krve. To způsobí, že musíte pracovat mnohem tvrději, abyste s každým tepem srdce napumpovali adekvátní množství krve pro pracující svaly.
Jaké elektrolyty obsahuje pot?
Pot je více než voda! Ztrátou tekutin pocením dochází rovněž ke ztrátě elektrolytů, které mají klíčovou roli v těle. Narušení jejich rovnováhy v těle má negativní vliv na zdraví a výkonnost. Pot je tedy více než „čistá“ voda. Elektrolyt… elektricky nabitá částice (minerál), vede elektrický proud, zajišťuje rovnováhu tekutin, vedení nervových impulzů, svalovou kontrakci. Při běhu dochází obvykle ke ztrátě cca 0,5 až 2 litrů potu za hodinu v závislosti na tělesné stavbě, intenzitě běhu, teplotě okolního prostředí a stavu trénovanosti.
Jak to vypadá se ztrátou elektrolytů v potu? Nejdůležitější elektrolyty ztrácené potem jsou sodík, draslík, hořčík, chlor… Konkrétně pak ztráta elektrolytů v 1 litru potu vypadá následovně:
1 litr potu průměrně obsahuje
- Sodík……920-1150mg
- Chlor……..1065mg
- Draslík…..195mg
- Hořčík ….19mg
- menší množství vápníku a stopových prvků
Z přiložené tabulky ztráty elektrolytů jde vidět, že doplňování vysokých dávek hořčíku přímo před/ během běhu jakožto náhrady ztráty vypocených elektrolytů nemá valného významu. A že pro hydrataci jsou zásadní jiné minerály (elektrolyty).
Z tabulky vyplývá, že jsou čtyři hlavní minerály, které pocením ztrácíme nejvíce. Proto ionilyte obsahuje minerály v dostatečném množství a optimálním poměru. Pokud se budete řídit našimi doporučeními v rámci ředění a přípravy sportovního nápoje, vaše hydratace bude odpovídat vaší aktivitě.
Následky dehydratace
Již od 1% ztráty tělesné hmotnosti potem, u 60kg sportovce to je 0,6kg ztráty hmotnosti, nastupuje snížená schopnost regulovat tělesnou teplotu a výkonová pracovní kapacita začíná klesat. Každým dalším procentem se tepová frekvence zvyšuje o pět až 8 tepů za minutu a teplota tělesného jádra vzrůstá o 0,2-0,3°C. U 4% ztráty hmotnosti pocením dochází ke snížení výkonové kapacity až o 30%.
Dochází tak k: Nahuštění krve a zvýšení tepové frekvence, srdce musí pracovat tvrději – proto se trénink jeví jako obtížnější. Zpomalený průtok krve také omezuje dopravu energie – svaly spotřebovávají glykogen rychleji – což vede k dalšímu nástupu únavy, Redukuje se objem krve, tělo se přestává potit, méně se ochlazujete a teplota těla stoupá, cvičení se stává o to namáhavější, Nastupuje fyzická i mentální únava, svalové křeče, nevolnost, bolesti hlavy. Odborníci tvrdí, že výkon sportovce začne trpět při ztrátě tekutin větší než 2% tělesné hmotnosti. Hydratační strategie tak musí zahrnovat pitný režim před, během i po výkonu a uhradit tak zvýšené ztráty tekutin způsobené pocením.
Proč doplňovat elektrolyty společně vodou
Elektrolyty jsou důležité pro rovnováhu tekutin, vedení nervových impulzů, svalovou kontrakci a další. S ohledem na hydrataci umožňují rozdíly v elektrickém náboji pohyb tekutin uvnitř, vně a kolem buněk. Dostatek elektrolytů znamená rovnováhu mezi tělesnými tkáněmi a krví. Sodík a draslík jsou hlavní elektrolyty, které je třeba doplnit. Sodík je zodpovědný za udržování rovnováhy tekutin v těle, draslík přispívá k udržení normálnímu tlaku krve, činnosti svalů a nervové soustavy.
Svalové křeče, únava, pokles výkonnosti jsou spojovány právě s dehydratací a nedostatkem elektrolytů. Tab. Symptomy ztráty tekutin na různých úrovních ztrát.
Procento ztráty |
Podíl hmotnosti |
Podíl hmotnosti |
Fyzické symptomy |
1% |
0,6 kg |
0,9 kg |
Nástup žízně a snížená schopnost regulovat tělesnou teplotu. Výkonová kapacita začíná klesat. |
2% |
1,2 kg |
1,8 kg |
Silnější žízeň. |
3% |
1,8 kg |
2,7 kg |
Sucho v ústech; hustší krev; snížené močení (snaha zadržet tělesnou tekutinu). |
4% |
2,4 kg |
3,6 kg |
Ztráta 20-30% fyzického výkonu... |
5% |
2,9 kg |
4,5 kg |
Obtížná koncentrace; bolesti hlavy; netrpělivost, ospalost. |
6% |
3,5 kg |
5,4 kg |
Závažné zhoršení termoregulace během cvičení; zvýšená dechová frekvence vedoucí k brnění a extrémní otupělosti. |
7% |
4,1 kg |
6,3 kg |
Pravděpodobný kolaps, selhání organismu, pokud je spojeno s horkem a fyzickou aktivitou. |
HYDRATACE PŘED VÝKONEM
Zajistěte přiměřenou hydrataci před výkonem a to i tehdy, jsou-li všechny signály vašeho těla v pořádku (světle žlutá moč, bez změny tělesné hmotnosti, absence žízně). Dvě až tři hodiny před výkonem by měl sportovec vypít 500-600ml vody nebo sportovního hypotonického nápoje (nápoj s obsahem sodíku 110-275mg / 250ml)Vám pomůže zadržet tekutiny v těle), další 200-300ml 10minut až 20minut před samotným výkonem.
HYDRATACE BĚHEM VÝKONU
Během tréninku byste, měli pít tak, aby ztráta hmotnosti potem byla menší než 2%. Abyste byli v pohodě, musíte pít více než vodu, nezapomínejte na elektrolyty! Při výraznějších ztrátách tekutin potem by měly být tekutiny vhodně doplněny prostřednictvím hypotonického nápoje, který organismus velmi rychle hydratuje a zároveň v menší míře doplňuje minerální látky (elektrolyty).
Potřeba hypotonického nápoje s obsahem elektrolytů vzrůstá s intenzitou a dobou trvání sportovního výkonu. V průběhu sportovní aktivity je vhodné doplňovat zhruba každých 10-20 minut 200-300ml hypotonického nápoje. Je samozřejmě nutné brát ohled na individualitu sportovce a prostředí tak, aby nedošlo k žaludečním problémům či pocitům plnosti.
Správný sportovní nápoj by měl obsahovat 110- 170mg sodíku, 20-50mg draslíku na 250ml v nápoji.) Optimální koncentrace sodíku ve sportovním drinku neexistuje, je silně individuální, proto jsou uváděny takto vysoké rozptyly. Vyšší koncentrace sodíku však důkladněji nahradí ztráty a zvýší potřebu pít. Doporučení z výzkumu = 55 – 200mg sodíku na 240ml nápoje.
! Voda je v pořádku u tréninku trvajícího do hodiny, pro delší aktivitu, nebo pro aktivitu vyšší intenzity je prospěšný hypotonický nápoj.
Správný pitný režim během sportovních aktivit udržuje výkonnost a vytrvalost, zabraňuje svalovým křečím.
HYDRATACE PO VÝKONU
Smyslem pití nápojů po cvičení je doplnění ztrát tekutin a elektrolytů. Rychlost rehydratace závisí na čase, který zbývá do dalšího výkonu a na míře dehydratace a vyčerpání elektrolytů.
Ideální rehydratace po samotném výkonu by mělo být dosaženo do 2 hodin a měla by dosahovat cca 120% ztracené tělesné hmotnosti. Na každého ztraceného 0,5kg tak vypijte 480 až 720ml nápoje. Potřeba elektrolytů, zejména sodíku, se odvíjí od celkového příjmu sodíku ve stravě a na samotné intenzitě výkonu. Při nízkém podílu sodíku ve stravě a intenzivním výkonu trvajícím déle než 4 hodin se doporučuje přidat 0,5g až 1g sodíku / litr nápoje.
Funkce elektrolytů v těle sportovce
Funkce sodíku a chloridu v těle sportovce
- Nedostatek sodíku vede k svalovým křečím
- Pomáhá udržovat správné poměry v tělesných tekutinách, zlepšuje hydrataci.
- Ovlivňuje osmotický tlak tělesných tekutin a související objem krevní plazmy.
- Udržuje acidobazickou rovnováhu, tzn. brání výrazným změnám pH v tělesných tekutinách.
- Sodík spolu s draslíkem slouží jako přenašeč nervových impulsů.
- Funguje jako aktivátor některých enzymů.
Funkce draslíku v těle sportovce
Nezapomínejte přijímat také draslík, který společně se sodíkem ovlivňuje spoustu tělesných funkcí včetně svalové a nervové soustavy.
- Pomáhá regulovat rovnováhu tekutin v těle, zlepšuje hydrataci
- nezbytný pro šíření nervových vzruchů a pro správné fungování svalů
- podílí se na metabolismu cukrů, na regulaci acidobazické rovnováhy
- podílí se na transportu glukózy do svalových buněk a na ukládání glykogenu
Funkce hořčíku v těle sportovce
- působí preventivně proti svalovým křečím
- zasahuje prakticky do všech biochemických a fyziologických pochodů v těle
- podporuje svalové kontrakce a přenos nervových impulzů
- přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání,
- přispívá normálnímu energetickému a proteinovému metabolismu
Kolik vypotíte při pohybových aktivitách (netrénovaný sportovec)
Aktivita |
1 hodina aktivity |
Chůze |
400 ml |
Sjezdové lyžování |
600 ml |
Turistika |
900 ml |
Běh, In-line brusle |
1100 ml |
Cyklistika, spining |
1100 ml |
Horská cyklistika |
1150 ml |
Kruhový trénink |
1150 ml |
Běh na lyžích |
1450 ml |
- dobře trénovaný vytrvalec vyprodukuje 2 až 3 litry potu za hodinu
- netrénovaný člověk vyprodukuje zhruba 0,8 litru potu za hodinu
Schopnost dostatečné produkce potu je důležitým předpokladem pro odvádění přebytečného tepla z organismu, a tudíž i k dosahování dobrých výkonů během déletrvajícího vysoce intenzivního zatížení.
Individuální potřeby v hydrataci
Veškeré průměrné hodnoty příjmu tekutin jsou pouze orientační, na ztrátu tekutiny v těle působí více faktorů, navíc každý člověk je individualita.
Potřeba tekutin pro hydrataci se výrazně mění v závislosti na:
- pohlaví (muži mají větší potřebu tekutin o cca 20 % větší než ženy)
- intenzitě aktivity a době jejího trvání
- stupni trénovanosti (více trénovaný sportovec = větší spotřeba tekutin)
- adaptace na dané prostředí
- věku (s rostoucím věkem roste i potřeba tekutin)
- klimatických podmínkách (teplota, vlhkost vzduchu)
- celkovém zdravotním stavu (navýšení tekutin například u horečnatých onemocnění, průjmů nebo oslabeného imunitního systému)